Co je Sokol?

Česká obec sokolská (ČOS) je v České republice čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením, jehož 180 tisíc členů se dobrovolně věnuje sportům, pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti a kulturní činnosti, především ve folklórních, divadelních, pěveckých  a loutkářských souborech.
ČOS se řadí k nejstarším spolkům tohoto typu na světě. Myšlenkově vznikla z emancipačních snah českého národa v 19. století. Program všestranného psycho-fyzického rozvoje člověka jí vtiskl Dr. Miroslav Tyrš, profesor Univerzity Karlovy a podnikatel Jindřich Fügner.

Sokolský program
Zakladatelé Sokola Tyrš s Fügnerem vytvořili program organizace na základech starohelénské kultury těla a ducha (kalokagathie), t.j. na zásadách, které přivedly starověký řecký stát k nejvyššímu rozkvětu. Rozvoj sokolstva v téměř stoleté historii (do doby jeho zákazu) ukázal, že na ideje a pokrokové tradice lze navázat a dále je rozvíjet. Přitom je nutné hledat nové cesty, metody a pojetí, k čemuž nabádá i Tyrš ve svém programovém spise „Náš úkol, směr a cíl.“

Sokol má pevné kořeny v etických a filosofických myšlenkách, převzatých z antiky, ale obohacených dalšími mysliteli našeho národa, počínaje Komenským, přes K. H. Borovského až po T.G. Masaryka, jenž sokolstvu vtiskl pečeť nezlomné víry v demokracii, vlastenectví a humanismus. Sokolstvo ve své historii vždy vedlo své členy k národnímu sebevědomí.
Ve své činnosti Sokol vždy vycházel z trvalých kulturních a mravních hodnot, vyznával úctu k pravdě, věrnost danému slovu, úctu k osobnosti a názorům druhého, zásadovost, kulturnost v jednání a vystupování, uvědomělost a ukázněnost. 

Základním principem sokolského programu je všestrannost. Úkolem všestranné sokolské výchovy je zdokonalování tělesné zdatnosti, tj. zušlechťování pohybové kultury, rozvoj výkonnosti, síly, vytrvalosti a obratnosti, ale i zdokonalování kultury ducha. Sokol jako první formuloval a ve své činnosti uváděl v život zásadu tělesné výchovy a sportu pro všechny, která dnes nachází výraz v celosvětovém hnutí "Sport pro všechny" v souladu se zásadami Evropské charty sportu.

Antická idea kalokagathie rozvinutá Dr. Miroslavem Tyršem a jeho následovníky dala základ společenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a dalšími osudy československého státu. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti omezen válkami nebo totalitními režimy. Žil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa.

V roce 1990 byl Sokol znovu obnoven. Navázal na programové tradice, spojené s výchovným ovlivňováním člověka odpovědného za sebe, za obec, za demokratický stát. Současná Česká obec sokolská aktivně modernizuje svůj program. Podporuje sportovní výkony v 57 sportech, které jsou dnes v ČOS organizovány. V gymnastice, házené, basketbalu, v judu i v atletice vykazují sokolští sportovci ligovou až reprezentační úroveň. ČOS zabezpečuje nové sporty, jejichž příkladem může být akrobatický rokenrol s tituly mistrů světa.

Nejpočetnější složkou ČOS je odbor sokolské všestrannosti, ve kterém se vytváří program pohybových aktivit a rekreačních sportů pro všechny lidi, včetně zdravotně postižených. Sokolské organizace v župách a v jednotách významně ovlivnily rozšíření humanitárního běhu Terryho Foxe v České republice, která zaujímá, spolu s Kanadou, v počtu účastníků čelné místo na světě.
Vyvrcholením činnosti ČOS je vždy všesokolský slet, společensko-sportovní přehlídka veškeré činnosti za šest let. XIII. všesokolský slet v roce 2000 byl výrazem historické kontinuity a zařazení současného Sokola do kontextu vývoje sportu pro všechny ve světě.
Česká obec sokolská je organizovaná ve 43 župách na území celé České republiky. Ústředí je v Tyršově domě v Praze. Je nejpočetnější organizací Světového sokolstva.

Založení Sokola

Sokol vznikl 16. 2. 1862 založením první sokolské jednoty, která nesla název Tělocvičná jednota pražská. Založení Sokola se účastnili významní představitelé demokratické části české měšťanské společnosti, největší zásluhy se však přisuzují Dr. Miroslavovi Tyršovi a Jindřichu Fügnerovi, který byl také zvolen prvním starostou (Miroslav Tyrš prvním náčelníkem). Od počátku byl do dění spolku zaváděn pevný řád, což se týkalo uspořádání tělocvičny, cvičebního rozvrhu, rozdělení družstev, řádu cvičitelského sboru, řádu manipulace se spolkovými písemnostmi, jednacího řádu atd.
Po vzoru pražské jednoty se rychle rozrůstal počet jednot v celých Čechách. Český národ pocítil v Sokolu oporu ve svém národně-osvobozeneckém úsilí. Velký význam v rozvoji sokolství měla Tyršova programová stať "Náš úkol, směr a cíl", kterou autor publikoval v časopise Sokol v r. 1871. Její myšlenky mají v hlavních rysech pro Sokol platnost dodnes.

Sokol ovšem postihl od počátku sedmdesátých let přechodný útlum v důsledku určité malátnosti celé společnosti, způsobené vnitropolitickým vývojem. Teprve sjezd sokolských jednot v červnu 1882, spojený s 1. sletem sokolstva na Střeleckém ostrově znamenal překonání vnitřní krize a opětné zpevňování organizace. Vznikají první župy a v r. 1889 i Česká obec Sokolská. V r. 1896 potom též Svaz českoslovanského Sokolstva. Od té doby se stal vzestup sokolského hnutí již nezadržitelný. Určitými programovými předěly byly t. zv. valné sjezdy, kterých se v historii Sokola zatím uskutečnilo v nepravidelných intervalech celkem 8 a také všesokolské slety, které se postupně konaly v letech 1882, 1891, 1895, 1901, 1907, 1912, 1920, 1926, 1932, 1938, 1948 a konečně po více než 40letém přerušení v r. 1994, 2000, 2006 a 2012. 

Sokolové byli vždy oporou boje za národní a státní samostatnost v obou světových válkách. Jejich početné oběti nelze spočítat. V 1. světové válce hráli nezastupitelnou úlohu v legiích, bojujících v Rusku i Itálii. Při vzniku republiky v r. 1918 převzali odpovědnost za organizaci občanského pořádku a kázně v době, kdy dosud neexistovala policie samostatné republiky. Ve 2. světové válce byli sokolové zatýkáni hned v prvých dnech okupace. Přesto se významně podíleli na vnitřním odboji. Nejznámější odbojovou skupinou byla organizace nazvaná "Jindra". Významná byla i účast sokolů v zahraničním odboji - mezi letci ve Velké Británii i v naší jednotce, bojující v řadách armády bývalého Sovětského svazu.

Dřívější historie zaznamenávala úspěchy především sokolských gymnastů (Hudec, Gajdoš, družstvo žen na olympiádě v r. 1948).
Sokol obnovuje i tradice podniků, směřujících ke zdokonalování tělocvičné a sportovní činnosti (tematická školení, cvičitelské srazy, semináře o nových formách tělocviku a další), ale i kulturně-společenských činností. Významnou úlohu v to hraje obnovená Ústřední škola ČOS, ale i župní náčelnictva a vzdělavatelské sbory v celé republice.

Po celou dobu totality uchovávali sokolské tradice i sokolské ideje především zahraniční sokolové. Ti se sdružili po obnovení Sokola v domovské zemi do Světového svazu sokolstva. Ten sice žije zcela nezávisle na ČOS, ale s ČOS udržuje velmi těsné kontakty jak na úrovni vedení, tak na úrovni náčelnictva a ostatních sborů ČOS, ale i na úrovni členské (účast našich cvičenců na každoročních sletech zahraničních žup).
Sokolu se sice podařilo organizačně "postavit na nohy", cestu k uplatnění sokolských idejí, morálních zásad i sokolského vědomí v myslích svých členů v současnosti však stále ještě hledá.

Zahraniční sokolstvo 

Zprávy o úspěších a rozvoji Sokola se brzy po jeho vzniku rozšířily do zahraničí všude, kde se nacházely české kolonie vystěhovalců, kterých bylo z důvodů hospodářských i politických v té době nemálo. Tito emigranti pocítili možnost organizace ke vzájemnému styku i k možným návštěvám své vlasti a začali proto vytvářet i sokolské jednoty všude, kde se jich soustřeďovalo větší množství. Ale i pod vlivem silného panslavismu druhé poloviny 19. a počátku dvacátého století, který byl ctěn i v Sokole, vznikal Sokol postupně téměř ve všech slovanských státech. V roce 1908 byl založen první nadnárodní sokolský spolek - Svaz Slovanské sokolstvo, který sdružoval osm organizací ze slovanských zemí. Počínaje VI. sokol. sletem v r. 1912 se delegace těchto zemí pravidelně sletů účastnily.

V USA vznikaly sokolské jednoty zprvu neorganizovaně, avšak v r. 1917 vznikla zastřešující organizace Americká obec sokolská, působící dodnes. Po první světové válce se Sokol rozrostl do dalších zemí: Rumunska, Francie (zde pouze v Paříži), Rakouska, Kanady a mnoha dalších.
Největší rozvoj činnosti zahraničního sokolstva se uskutečnil po r. 1948, především posílením emigrace rozsáhlou emigrační vlnou zaviněnou nástupem komunismu. Sokolské jednoty vznikají v mnoha dalších zemích např. v Austrálii, Maroku, Švédsku atd.). Protože však postrádaly organizační spojení, vzniká nejprve v r. 1950 Ústředí čs. sokolstva v exilu, které se v r. 1951 přejmenovalo na Ústředí čs. sokolstva v zahraničí. Prvními představiteli se stali starosta dr. Antonín Hřebík, náměstek starosty dr. Juraj Slávik a náčelnice Marie Provazníková.

Další posílení organizace nastalo s přílivem nové vlny emigrace po roce 1968.
Kromě místních a oblastních veřejných vystoupení uspořádalo Ústředí 7 samostatných sletů: ve Vídni (1962, 1972, 1982), v Curychu (1976, 1986), v Montrealu (1967) a v Paříži (1990). Tato sokolská aktivita byla jakousi manifestací demokratických exulantů a krajanů v zahraničí a lze bez nadsázky říci, že udržela sokolské ideály na živu v období hlubokého sokolského temna doma.

Morální a společenská autorita Sokola získaná protifašistickým odbojem i výrazným protifašistickým odporem v době před okupací národa způsobila v tříletém poválečném období největší rozmach sokolstva v celé jeho historii, který vyvrcholil nevídanou mnohasettisícovou účastí na XI. všesokolském sletu, uskutečněném v r. 1948. Také zde působila jistě předzvěst neblahých let totalitního režimu, kterému se svobodymilovní sokolové neskrývaně stavěli na odpor. Vítězství tohoto režimu potom způsobilo potlačení a praktické rozehnání organizace po více než 40 let.
Jen velmi pomalu se však tehdejším vládcům národa dařilo potlačit sokolské vědomí v myslích a srdcích lidí. Sokolství zde přežívalo ještě nejméně 20 let všude, kde se podařilo udržet alespoň základní všestranné cvičení, byt' pod jiným označením (nejprve ZTV, později ZRTV). Proto se ještě v r. 1968 při částečném vnitropolitickém uvolnění podařil pokus o obnovu Sokola sjezdem na Slovanském ostrově. Tento pokus však díky známému vnějšímu zásahu a nástupem doby t. zv. normalisace ztroskotal.

Po r. 1989 se pamětníci slavných dob Sokola pokusili znovu organizaci, tentokrát úspěšně, obnovit. 7. 1. 1990 se konal ve veletržním paláci ustavující sjezd. Další sjezdy pak následovaly v r. 1991, 1993,1995 a 1998.
V roce 1994 se uskutečnil XII. všesokolský slet, první po téměř 50tileté odmlce. Jeho nadšené přijetí dávalo naději rychlejší obnovy sokolského života i vědomí o existenci obnovené organizace v myslích občanů národa.

Současný Sokol  převzal jako dědictví minulých let mnohem více sportovních oddílů vyšších výkonnostních tříd než měl v minulosti. Této skutečnosti se zatím těžko přizpůsobuje. K ošetření tohoto stavu zřídil dříve neexistující odbor sportu, který zabezpečuje metodické i jiné potřeby odvětví. V jeho řadách se proto objevuje i více vynikajících sportovců než tomu bylo dříve. 

Znovuzrozené sokolstvo po roce 1989 na tuto morální pomoc v zahraničí nezapomnělo. Hned od počátku se snažilo o navázání těsné spolupráce. Ale i zahraniční sokolstvo pomohlo v těžkých počátcích obnovené sokolské organizaci doma především finančními dary z dobrovolných sbírek. Vzájemné kontakty vyústily ve vznik Světového svazu sokolstva 30. 10. 1993. Na ustavující schůzi byl ustaven jeho řídící orgán "Rada Svazu". Zakládajícími organizacemi Svazu se staly Americká obec sokolská, Česká obec sokolská, Slovenská tělocvičná jednota Sokol v USA, Sokol na Slovensku a Ústředí čs. sokolstva v zahraničí, které sdružuje sokol. župy v Africe, v Severní i jižní Americe, v Austrálii a v Evropě. Hlavním úkolem Svazu je koordinace činnosti, projednávání vzájemných vztahů a styků a rozšiřování sokolského programu Počet organizací, sdružených ve Svazu není uzavřen a je otevřen všem nově vzniklým sokolským organizacím kdekoliv na světě. (JN)

 

                           Založení Sokola a stručný přehled jeho vývoje                                                                                             

„ Tam svět se pohne, kam se síla napře! Věčný ruch, věčná nespokojenost!“  (Dr. Miroslav Tyrš)

Jestliže začátkem šedesátých let stáli u kolébky Sokola právě Tyrš a Fügner, navazovali tak na své vlastní zkušenosti z revolučního roku 1848 a možná, že právě zde se zrodila Tyršova myšlenka založit tělovýchovný spolek, který bude vychovávat český národ ke zdatnosti a ukázněnosti.

1848 – konec Metternichovy absolutistické vlády

Lidé se začínají hlásit o svá národní a sociální práva. Celkové uvolnění však nastalo až koncem padesátých let. Jsou zakládány spolky jako: Hlahol, Česká beseda, Svatobor a další

16.2.1862 založení Tělocvičné jednoty pražské - zakladatelé:  Dr. Miroslav Tyrš (*1832 – 1884), Jindřich Fügner (*1822 – 1865) a JUDr. Julius Grégr, T. Černý, Jan Malypetr a další

5.3.1862 - se již začalo cvičit (účast 60 cvičenců a 10 cvičitelů)

13.5.1862 -  zvolen Tyrš prvním náčelníkem, Fügner zvolen prvním starostou

léto 1862 - vychází Pravidla tělocvičné jednoty pražské Sokol = první stručné názvosloví pro pořadová a prostná

1863 - Fügner kupuje pozemek na stavbu tělocvičny a ještě týž rok je položen základní kámen

13.11.1864 -  přijato za oficiální název pojmenování SOKOL

1.11.1869 – založení Tělocvičného spolku paní a dívek pražských                                                                        (první starostka Sofie Podlipská a  cvičitelka Klemeňa Hanušová)

1874 – Tyrš vydává souhrnné dílo „Základové tělocviku“ (popisuje cviky výstižně a stručně, později jeho názvosloví přejímá také armáda). Soustava obsahuje: 1. část – cvičení bez nářadí, 2. část – cvičení na nářadí a s náčiním, 3. část -  cvičení skupinová, 4. část – úpoly

leden  1871 -  vychází první číslo časopisu SOKOL (pod Tyršovým vedením)

 

Všesokolské slety

1882 – I. všesokolský slet Střelecký ostrov, cvičilo 720 mužů)                  

1884 – vzniká první župa – župa Tyršova v Kolíně

1891 – II. všesokolský sletStromovka, cvičilo 2300 mužů a soutěžilo se ve skoku do výšky)

5.11.1889 –jsou schváleny stanovy České obce sokolské

1892 – vzniká Moravskoslezská obec sokolská (Sokolské obce jsou pak sdruženy do Svazu českoslovanského sokolstva až pak roku 1904 vzniká sjednocená Česká obec sokolská, po roce 1918 Československá obec sokolská)

1895 – III. všesokolský slet (Letná, cvičilo 4271 mužů a 700 dorostenců , vystoupení sokolské jízdy,  první vystoupení dorostu na III. všesokolském sletu)

1897 – Sokol se stává členem mezinárodní gymnastické federace

1901 –  IV. všesokolský slet (Letná, první vystoupení žen na IV. všesokolském sletu, cvičilo 6705 mužů a 1985 dorostenců            

1907 – V. všesokolský slet (Letná, poprvé cvičilo již žactvo (žáci a žákyně), první sletová scéna „Šachový turnaj“, dále cvičilo 7600 mužů, 2500 žen, 500 dorostenců)               

1912 – VI. všesokolský slet (Letná, cvičilo 12000 mužů, 2500 žen, 1065 dorostu, 2097 žáků a 1980 žákyň, sletová scéna Marathon, soutěže v atletice, plavání…)

1908  –  vznik Svazu slovanského svazu sokolstva (Polsko, Chorvatsko, Slovinsko)

1914  –  usnesením výboru ČOS přiznání právoplatného členství a zrovnoprávnění žen v Sokole

 

I. světová válka

Za I. světové války tvořili sokolové velkou část našeho prvního vojska - čs. legie

24.11.1915 – ČOS je zakázána, existence žup a jednot ale přetrvává a činnost pokračuje

Starosta Jiří Scheiner je uvězněn za spolupráci s mafií, ale přesto zaslal značnou částku sokolských
peněz na podporu odboje. Sokolové se také podíleli na vzniku české vojenské skupiny ve Francii „NAZDAR“

říjen 1918 – Sokol vytvořil „Národní stráž“, která zabránila chaosu a rabování

1919 – čtyři sokolské prapory (8 300 mužů) se zúčastnily obrany jižního Slovenska proti vpádu Maďarů

1920 – VII. všesokolský slet (Letná) – dva roky po skončení války (cvičilo 27 000 mužů, 23 472 žen, 9 950 dorostenců, 10 112 dorostenek, 6 250 žáků, 4 920 žákyň, provedena sletová scéna „Stavba sochy Svobody“

1926 – VIII. všesokolský slet (poprvé na Strahově)cvičilo 30 000 mužů, 25 000 žen, 4 600 starších mužů, 13 888 dorostenců, 14 076 dorostenek, 5780 žáků a 6 860 žákyň. Poprvé uspořádány zimní sletové hry. Sletová scéna „Kde domov můj“.

1932 – IX. slet  (Strahov),  cvičilo 30 000 mužů, 28 000 žen, 14 000 dorostenců, 13 975 dorostenek, 14 574 žáků, 16 550 žákyň. Sletová scéna „Tyršův sen"

1938 – X. slet (Strahov)  cvičilo 28 600 mužů, 36 000 žen, 28 000 dorostenců , 33 000 dorostenek a přibližně 50 000 žactva. Sletová scéna: „Budovat a chránit"

 

II. světová válka

Od roku 1939 hromadné zatýkání činovníků nacisty

8.10.1941 – organizace již podruhé rozpuštěna a všechen majetek zabaven,  sokolové se stali vedoucí silou II. odboje např. ve skupině JINDRA a dalších. Za II. světové bylo umučeno a popraveno na 3 388 sokolů a mnoho tisíc jich bylo zatčeno a vězněno.

 

Po válce obnovila ČOS opět svou činnost a počet členů přesáhl 1 mil.

1948 – XI. Slet (Strahov), cvičilo celkem 585 000 cvičenců, místo sletové scény uspořádány Dožínky. Poprvé soutěže žactva v šestiboji

Podzim 1948 – po puči vyloučili komunisté přes 11 000 členů a tělovýchova byla násilně sjednocena až do roku 1989

Rok  1968  -  pokus o třetí obnovení Sokola bohužel se nezdařil kvůli okupaci a následující normalizaci                                 

Po čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu.

7.1. 1990 – čtvrté obnovení Sokola (I. sjezdu obnoveného Sokola se zúčastnilo na 3 000 lidí)

30.10. 1993ustanoven Světový svaz sokolstva (členy jsou: Americká obec sokolská, Dělnický americký sokol  a další)

1994 – XII. slet (Strahov), cvičilo celkem 23 000 cvičenců ve 12 skladbách

2000 – XIII. slet (Rošického stadión)cvičilo 21 000 cvičenců, Národní sletový večer

2006 - XIV. slet

2012 - XV. slet 

2018 - XVI. slet                                                                                                          

(zpracoval M. Chlumský, ČOS)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

ČOS - Sokol

Sokol je ojedinělou a unikátní organizací nejen v českém, ale i v celosvětovém měřítku – a to jak dobou své existence, tak i rozsahem svých činností. Sokol je nejstarší tělovýchovnou organizací v České republice a zároveň patří k nejstarším a stále existujícím organizacím v Evropě i ve světě. Vznikl v roce 1862 a brzy se rozšířil do celého světa – po vzoru první sokolské organizace, Sokola Pražského, vznikaly další jednoty v českých zemích, které si později vytvořily svoji vedoucí organizaci Českou obec sokolskou se sídlem v Praze. Po vzoru českého Sokola vznikaly sokolské organizace ve světě, především v Evropě, ale také ve Spojených státech amerických, později i v Austrálii, dokonce i na africkém kontinentu.

Posláním Sokola bylo od začátku přispívat k všestrannému rozvoji člověka po stránce tělesné i duševní - v duchu řecké kalokagátie – a působit tím na povznesení celé společnosti. Sokol postavil stovky sokoloven po celé republice, zrekonstruoval malostranský Michnův palác, podílel se na vybudování strahovského stadionu. V duchovní oblasti se věnoval vzdělávání, ediční, vydavatelské a zájmové kulturní činnosti.

Základní organizační jednotkou Sokola jsou tělocvičné jednoty, které se sdružují do sokolských žup, na Hradecku je to župa Orlická. Program Sokola je přístupný všem a všemu novému. Česká obec sokolská má v současnosti ve svých 1150 tělocvičných jednotách asi 160 000 členů, kteří reprezentují všechny věkové kategorie. Členové mohou své zájmy realizovat ve třech oblastech – v oblasti sportu pro všechny, v oblasti výkonnostního a vrcholového sportu a také v oblasti kulturní a společenské.

Sokolské cvičení - sokolská všestrannost - bylo vždy a je určeno všem. Rozvíjí pohybové schopnosti - rychlost, sílu, obratnost a vytrvalost, učí vítězit i prohrávat, nevzdávat se a nebát se překonávat překážky. V oddílech sokolské všestrannosti cvičí lidé, kteří neusilují o maximální sportovní výkony, ale cvičí pro zdraví, kondici, radost a potěšení.

Vrcholoví sokolští sportovci reprezentují naši republiku ve velkých mezinárodních soutěžích i na olympijských hrách. Sportovní oddíly Sokola podchycují a vychovávají mladé talenty. V České obci sokolské je evidováno na 2000 sportovních oddílů ve zhruba 90 sportovních odvětvích.

V souladu s požadavkem harmonického rozvoje těla i ducha je i sokolská kulturní a vzdělávací činnost. V České obci sokolské aktivně působí téměř 200 ochotnických, loutkářských, folklorních, pěveckých a hudebních souborů, které udržují národní tradici, pomáhají tak udržovat kulturu a společenský život i v malých městech a vesnicích.

Takové bylo původní poslání tělovýchovné organizace Sokol od jeho počátku a je  snahou a cílem této organizace doposud. (JN)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

SOKOL – motto

Co je na sokolských idejích tak mocné, že to dává sílu k boji zdánlivě předem ztracenému?

„Je toho víc, je to nepatetické a opravdové bratrství a především myšlenková hloubka Tyršových prací. Kde jinde se může demokracie a humanismus realizovat více než právě v tělocvičně, kde jsou si všichni rovni? Ale nejde jen o tělovýchovu a prostná cvičení, je to spojení těla a ducha, na které se v Sokole klade důraz. Do popředí se staví skromnost, nepěstuje se primadonství a není zde půda pro korupci. Sokol je taková osobní tělovýchovná „záchranná síť" pro všechny, kteří milují pohyb, ale necítí opravdový talent a schopnosti dosednout až na sportovní vrchol – právě ti potřebují  tělovýchovu nejvíce a ti přicházejí. Nejsou zde však jenom lidé bez špičkových sportovních ambicí, naopak, stačí připomenout, že drtivou většinu našich zlatých olympijských medailí v řadě sportů, především ve sportovní gymnastice, získali sportovci, kteří vyrostli právě v Sokole.“

(Ke 100. výročí TJ Sokol HK-Pražské Předměstí napsal Miloslav Provazník, ČOS Praha)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Slovo starostky 

     "Co je tedy Sokol? Pro mnohé je pouze tělocvičnou organizací – to je však omyl. Sokolu šlo vždy od jeho samých začátků, a nyní znovu, o rozvoj těla i ducha. Sokol vždy také kladl důraz na vlasteneckou výchovu. Tato výchova se hluboce zakořenila v charakteru sokolů – o tom svědčí účast sokolů v našich legiích za 1. světové války, v bojích 2. světové války, ale patří sem i sokolské oběti po roce 1948. Sokolu šlo vždy, a mělo by jít i dnes, o více než jen o cvičení a sportování, tedy o dobrovolnost v sokolských řadách, o zodpovědnost k sobě samému, ale i odpovědnost k celku. Tato odpovědnost se projevuje i tím, že se nechodí do sokolských tělocvičen jen cvičit a provozovat sporty, ale že se každý člen podílí, nebo by se měl podílet, na chodu celé jednoty, což se může projevovat mnoha způsoby - např. aktivní účastí na přípravě a organizování společenských akcí, veřejných akademií, soustředění, táborů, ale i společnou prací na údržbě a obnově sokolského majetku.

     Je jisté, že skloubit zájmy všech oddílů, všech členů, není jednoduché. Někteří vidí jen tu svoji činnost, vidí prioritu jen ve cvičení, jen ve svém sportu, a již méně mají zájem o potřeby všech – pomáhat udržovat pořádek, podílet se na nutných akcích. Jinak to v Sokole nikdy nešlo a nemělo by jít ani dnes. Musíme mít na paměti, že nic nedostaneme zadarmo, a že musíme především sami chtít vlastními silami zajistit vše potřebné.

     A opět jsme u hlavního poslání Sokola, neboť sokolské zásady a myšlenky nejsou přežité, spíše ani po 150 letech od vzniku této organizace nejsou stále ještě všechny naplněné a uskutečněné. A aby se staly skutečností, k tomu je třeba i obětavých a nezištných cvičitelek a cvičitelů, trenérů a činovníků, ale i nadšených cvičenek a cvičenců. S jejich pomocí a s pomocí dalších, kteří přijdou po nás, s pochopením důležitých státních orgánů a institucí se budou postupně vytvářet podmínky pro důstojné pokračování Sokola, ale i dalších zájmových spolků a organizací v naší republice.

     Na závěr ještě krásná slova spisovatelky Elišky Horelové z knihy „Myšlenky k dnešku", která nejlépe  vystihují, co Sokol může a chce dát současnosti i budoucnosti: „Jsou lidé, kteří říkají, že Sokol je nemoderní, že se přežil.  Ano, je nemoderní pro ty, pro které je nemoderní čest, věrnost, obětavost, schopnost podřídit své zájmy celku, být druhému ne vlkem, ale sestrou a bratrem“.

   Pojďme společně tyto krásné myšlenky naplňovat, a to nejen v Sokole, ale i v životě každého z nás, v celé společnosti." 

                                                                       Alena Floriánová, starostka TJ Sokol HK – Pražské Předměstí (1995)